Pánové jistě znají. Začalo to zcela nevinně, například výrobou svícnu z kusu dřevu a pak zase něčeho jiného. Nu, začíná tak skoro každý. Pak ovšem něco uděláme pro souseda, pro známé nebo kamarády a začíná nás to bavit. Proto nastává čas nákupu nějakých drobností, hlavně tedy nářadí, pokud již není doma něco po rodičích. Je nutno nakoupit alespoň základní věci a ty další, no to ukáže čas. A čas běží a muž vyrábí stále více a více věcí, ale také spoustu opravuje. Od dřeva přechází i k železu a tu je již taková práce přece jen o něčem jiném.
Dřevo je krásný materiál a dosti měkký, ale železo, to už je něco jiného. Zde je již skutečně třeba speciálních nástrojů, a to už zabere něco místa. A tak kdyby byl takový menší soustruh, to by bylo něco. A což teprve fréza, přesněji tedy řečeno technická fréza, to by se to mohlo pracovat. A takový muž už vlastně přestává být kutilem a pomaličku ale jistě se z něj stává profesionál. A až bude skutečně majitelem dílny i se všemi nástroji a přístroji, může začít pracovat za peníze, a tak se udělat pro sebe, jak se blahé paměti říkávalo.
Jenže takové cesta je dlouhá a rozhodně není trnitá. On totiž stát musí dostat svoje a chraň takového profesionála, aby jej ošidil o dvě nebo tři stokoruny! To zavání kriminálem! Zbytečně vyhozené miliony nevadí, ale zatajení daně, to už je tedy něco. Proto je tedy vymyšleno asi dvacet úřadů, které budou týt z peněz toho, co něco dělá a co něco umí.
Jenže to je druhá stránka věci, mnohý muž, když uvidí, co se od něj jako od soukromníka bude chtít a co všechno musí odvádět couvne a zůstane u nějakého jistějšího chleba.
Nu, život je boj, a tak to prostě chodívá. Jenže spousta mužů dělá takovou práci ráda a nevyměnili by ji za nic na světě. A přitom to začalo jen obyčejným svícnem, udělaným z kusu dřeva jen tak, sobě pro radost.