Běhat bez kvalitní obuvi bylo v moderní době dlouho nemyslitelné. Naturální běžci se ale nyní stávají skupinou, která získává tisíce stoupenců každým rokem. Rozeberme si, v čem tkví výhody a nevýhody takového stylu.
Výhody
Ti, kteří se rozhodli běhat bez bot, k takovému rozhodnutí většinou dospěli po delší době strávené konvenčním tréninkem. Prvotním impulsem je asi zvědavost. Každý chce vyzkoušet něco nového, zbořit limity, být volnější… Ale mezi objektivní výhody patří přirozenější běžecký postoj a projev. Přeci jenom vás ostré kamínky či větve donutí běhat tak, abyste nohám co nejvíce ulehčili. Běžecké speciálky mají obrovské tlumení na patách, čímž přímo vyzývají k tvrdým dopadům. A přesto, že energie je z velké části pohlcena, zbývá jí dost na to, aby odrovnávala paty a achilovky. Bosí běžec naproti tomu dávkuje běh po špičce, neutrální a po patě právě tak, jak mu to dovoluje povrch. Tím zapojujeme také více svalů. I těch, o nichž jsme ani nevěděli, že v těle jsou. Navíc se kůže na nohách po prvotním období přivykání (rozdrásané nohy nejsou výjimkou) adaptuje. Je tvrdší, odolnější, netvoří se puchýře. Běh naboso vás otužuju a to nejen fyzicky, ale také psychicky.
Nevýhody
Pohled z druhé strany, tedy z tábora odpůrců bosého běhu, zní samozřejmě protiargumenty. Častým je (asi největší rozpor) ten, že tlumení běžeckých bot přispívá ke kvalitě běhu (ne pouze zdravotní, ale také z hlediska tempa a vzdálenosti). Objektivně ale můžeme přiznat, že běh v botách je pohodlnější. Neřešíte (alespoň ne tak intenzivně) situaci extrémních klimatických podmínek (letní rozpálený asfalt i zimní sněhem pokrytý povrch vás určitě potrápí mnohem méně). Velkou nevýhodou běhání bez obuvi je vyšší riziko zranění. Pakliže běžíte městskou trasu (ale platí to bohužel i v přírodě), může se stát, že narazíte na střep, hřebík atd. A sebezocelenější chodidlo prostě takovému středu ve zdraví neodolá. Hlavně pro začátečníky je tedy běh na boso opravdu nebezpečný.