S postupem let se stává sexualita svobodnější a společnost je také vůči sexualitám otevřenější. Tato volnost, která je v posledních letech trendem moderní společnosti, se ukazuje i v tom, že se lidé nebojí experimentovat. Tento strach pocházel ze společenských hodnot, který byl dříve platný, a pobuřování znamenalo společenskou smrt.
Dnes se však zdá, že společnost se naučila různorodost přijímat dokonce i v oblasti sexuality a jejích projevech ve společnosti. Dokonce i v případě, že se sexualitou lidé nesouhlasí, nedávají tento nesouhlas znát nijak extrémně, a rozhodně ne veřejně. I to je velký pokrok během pouhých dvaceti let.
Mladá generace je bisexuální
Bisexualita se poslední dobou šíří jako něco, co je mezi mladými in. Tento trend také roste závratnou rychlostí, a pokud se zeptáte mladých vysokoškoláků, až polovina z nich vám na otázku ohledně jejich sexuality odpoví, že buď nemají rádi nálepky a prostě žijí, jak se jim zrovna zlíbí, nebo že jsou bisexuální, pansexuální, či jinak orientovaní. Většinově se pro tyto jiné sexuality užívá anglického výrazu „queer“, tedy v překladu „ne heterosexuální“.
Mladá generace není jediná, která akceptuje rozdíly
Avšak ne pouze generace devadesátých let je ta, která se naučila nebrat sexualitu jako danou od narození. Dokonce i starší generace ukazují, že stále více lidí je ochotných se přiznat i jiné než heterosexuální orientaci. Tento statistický údaj nelze brát na lehkou váhu, jelikož se studie účastnilo přes pětatřicet tisíc účastníků.
Mládí vpřed
Nejčastější formou bisexuálních zkušeností jsou lesbické zkušenosti v mladém věku, a to nejčastěji na vysoké škole, kde jsou společenské normy nejposunutější směrem k toleranci, ale také k experimentům. Pro obraznost, vysoká škola je také místem a dobou, kdy lidé nejvíce sexuálně experimentují například s více než jedním partnerem současně, s různými pohlavími zároveň.
Rostoucí individualismus jako důvod
Čnět z davu a nejít s proudem, to jsou dnešní tendence, co se společenského života týče. Co je in je ve skutečnosti out a naopak. Rostoucí individualismus má za příčinu větší důležitost jednotlivce jako člověka v reálném čase a soustředí se na smysly a vjemy, jako protiklad ke středověku i moderní době, která se orientovala nejdřív k bohu, pak na duchovní život a nakonec se přece jenom od humanismu obracíme spíše do sebe. Individualismus také souvisí s tím, že ne všechno, co společnost dělá, je správné, a ne všechny tradice si zasluhují dodržování.